Tak jsem dočetla, koukám, že jsem dorazila pozdě...rodinka si mě vyžádala... a to mi všichni předhazují, že jsem dětí chtěla 5. To bylo vždycky moje ideální číslo, samozřejmě za předpokladu, že bychom to uživili a udrželi si nějaký svůj standard.. což momentálně nehrozí... Teď se momentálně utišuju tím, že žádné dítě už mít nemusím a nechci, zároveň, když někde vidím smečku dětí, přijde mi to úžasný...
Kdyby náhodou nějaký děťátko přišlo "samo", tak jsem každopádně rozhodnutá, že bude naše a zamilovaný, jako ty předchozí.. ale radši bych si to zase naplánovala..
A taky je pravda, že než mladší začal lézt, tak to byla doma fakt pohoda, já jsem byla naprosto spokojená... mám strašně ráda těhotenství a období s malými miminky...
Teď jsem často smutná, že jsem se na ně na oba tak těšila a nakonec mám chvílema pocit, že bych napsala cedulky "daruji" a postavila je před dům
Holky, díky!!! Podržely jste mě a jsem ráda, že v tom nejsem sama!!!