Přidat odpověď

Vydržet !!!!!

Tyhle pocity mám někdy taky a to to nemám tak náročný jako ty. Dcera už je velká a velmi rozumná. Dopoledne je ve škole a družině(před tím ve školce). S klukem si hraje ráda a dokáže se mu přizpůsobit. když chce nebo musí dělat něco bez něj (úkoly, hrát si s modelínou, s legem apod.), zavře se do dětského pokoje a já udržuji kluka, aby tam za ní nechodil. Teď už si trošku i umí hrát sám. Je to samozřejmě věkem i náturou. Ale hlavně to chce ukazovat, jak si může hrát sám. Ten tvůj starší už by to měl umět, aspoň chvíli. Ale je potřeba, aby sis k němu sedla, chvíli s ním něco dělala (třeba stavěla kostky), pak mu řekla, až ještě něco udělá on (třeba ať mezi kostky postaví zvířátka, že to bude jejich zahrada) a nechala ho samotnýho, byť bys ty byla na dohled. Ale to vám do toho malej nesmí furt lézt, sahat, bourat. Takže když už nevydrží v postýlce, zkoušet tohle se starším když malej spí. A pokud to jde, rozdělit si s tatínkem hlídání. Někdy bude mít on staršího, někdy mladšího. A uvidíš, že to, že se budeš moct chvíli věnovat jen jednomu dítěti, bude mít časem dobrej vliv. Pokud na to máš, zkusila bych i nějaké mateřské centrum, kde hlídají děti. Ze začátku tam můžeš být s oběma a když se starší otrká a zvykne si, necháš ho tam a můžeš být jen s malým.