Je mi 25let a letos to bude 6 let co jsme svoji.Chtěli jsme se vzít až budu o nfěco starší, ale oba jsme se vzít chtěli.Jenže pak jsem otěhotněla a svatba se uspíšila. Nejsme fanatičtí křesťani, ale pro nás měla svatba znamenala to, že tím říkáme, že chceme s tím druhým nést všechno dobré a zlé, že bereme náš vztah jako celoživotní. Zní to možná naivně, ale bylo to to nejlepší rozhodnutí, jaké jsme mohli udělat.
Jenže se vdávat v dnešní době není in, natož tak brzy, takže mi někdy můj status vdaná v některých situacích znepříjemňuje život. Ale nikdy jsem toho nelitovala