Přidat názor k článku Matka s kočárkem - obtížný hmyz?

Myslím, že pravda je někde uprostřed. Nevadí, mi pomáhat ostatním, tedy pokud si o to řeknou slušnou formou a pokud je to v mých možnostech. …Ne všichni mohou zvedat těžká břemena nebo jsou na to oblečeni…. Myslím, že s variantou narvaného MHD, nepřístupných obchodů, atd. by měly nastávající maminky počítat již v době výběru kočárku.

Sama jsem maminka, trable s kočárkem mám již naštěstí za sebou. Přiznám se, že patřím k lidem, kteří se neradi doprošují a dělají ze sebe zbytečné chudinky. Když jsem náhodou musela někam cestovat ve špičce, buď jsem šla s velkým kočárkem raději pár kilometrů pěšky, nebo jsem syna ze začátku nosila v kapse. Později na ruce. Rozhodně jsem nikdy na nikoho neřvala a nebyla sprostá (Čehož jsem nesčetněkrát byla svědkem).

Minulý týden jsem cestovala tramvají č. 7 v 16:20 odpoledne. Tramvaj byla narvaná k prasknutí. Na Palackého náměstí se do tramvaje docela sprostým způsobem snažila narvat poměrně kurážná maminka s tak 20 kg kočárkem. Nejen, že se poměrně ošklivým způsobem obrátila na jednoho prána se slovy „ … tak mi snad pomůžete ten kočár zvednout když vidíte že musím nastoupit, né!…“ Ostatní poměrně jadrné poznámky adresovala své kamarádce, která naštěstí měla dost soudnosti a do tak narvané tramvaje se necpala. Slova „prosím“ a „děkuji“ asi neznala.
Bohužel tím celé neskončilo. Kočárkem poměrně dost nešetrně odstrčila asi tak 70-ti letou paní, která stála s malým vnoučkem u jedné z vertikálních tyčí. Ta se i přes poměrně malou výšku cca 155 cm (byla totiž o něco menší než já) musela chytit jedné z horizontálních tyčí u stropu, což je téměř nadlidský výkon. Asi tak 5-ti letý vnouček se logicky tedy musel chytit jí. Při zahýbání ve směru nájezdu na most tramvaj sebou prudce trhla. Paní neudržela rovnováhu a lehce drkla do kočárku. Tato maminka neváhala a poměrně dosti nevybíravým způsobem se na ní osopila ať se kouká držet a nebouchá jí do kočárku, že ho může převrátit. (Vzhledem k narvanosti tramvaje by toto bylo nerealizovatelné.). Myslím, že si řada z nás oddychla, když na Andělu vystoupila. Nevím, zda-li jí toto uražení ostatních spolucestujících stálo ty dvě zastávky za to. Já osobně bych raději šla pěšky.

Pak tedy není divu, že se ostatní spolucestující neženou, aby takovýmto osobám pomáhali. I Praha je svým způsobem vesnice a po čase tu pomalu každý zná každého.

Upřímně, až tuto maminku zase někdy potkám, tak také raději nastoupím jinými dveřmi a budu dělat, že ji raději nevidím a neslyším.