Přidat odpověď

Ahoj všem, zaujalo mne, že dnes se docela běžně požívá slovo "přítel/přítelkyně" pro partnery. Nic proti, jen mám v okolí tenhle případ - jsou spolu už asi 10 let, mají kluka na základce. On o své partnerce důsledně mluví jako o "přítelkyni". Než jsem je poznala blíž, dost dlouho mi trvalo, než jsem pochopila, že takhle "přítelkyně" je jeho partnerka, s níž žije v jednom bytě a má dítě. Když to takhle napíšu, tak to tak nevypadá, je to samozřejmě hlavně o mě - kdybych takhle žila, ráda bych se posunula do kategorie "partnerka", protože být stále po mnoha letech "přítelkyní" by mi přišlo dost málo. U těchhle dvou navíc pozorozuju, že se postupně opět dostávají skutečně do vztahu "přítel/přítelkyně", právě se chystají rozstěhovat. Komu co vadilo, nevím, jen si tak říkám, že i to, jak toho druhého nazývám, vypovídá i o tom, jak ho beru. Určitě je to i případ od případu, nicméně bych ráda věděla, jestli někdo i ve vztahu, kdy jste spolu víc let, máte spolu dítě, sdílíte společný byt, o rodičích toho druhého běžně mluvíte jako o tchánovcích, tak jestli o svém partnerovi mluvíte setrvale jako o příteli/přítelkyni?