Přidat odpověď

Ideálně by ten kontakt matka-dítě tělo na tělo první dvě hodiny neměl být vůbec přerušen, tj. věci jako první vyšetření dítěte, zvážení, zabalení by měly ty dvě hodiny počkat.

Popíšu ti, jak vypadal bonding po mém prvním porodu v německé porodnici. Patka dítěti odstřihla pupečník (mělo ho příliš krátký a nedosáhl by na moje břicho), pak ho vzala, nahatý položila na moji nahou hruď a hodila přes nás deku. Leželi jsme i s manželem na široký manželský posteli, kde jsem rodila. Pak odešla a zůstali jsme s manželem a miminkem sami.

Po cca dvaceti minutách se vrátila, koukla na mimi, ale nebrala mi ho z náruče. Podívala se, zda je odloučená placenta, vytáhla ji, podívala se s baterkou, zda bude potřeba šití, pravila že jo, ale že není kam spěchat a zase odešla. Já pořád nahý mimi v dece v náruči.

Takhle jsme strávili ty dvě hodiny (já zkoušela přikládat prso, prohlížela si mimi), sem tam někdo nakoukl a vyměnil pode mnou podložku a hodil oko na mimi, ale nikdo mi ho nebral ani nikam neodnášel. Pak mě zašili, po dvou hodinách mimi zvážili a oblékli asi metr ode mne (resp. se mně optali, zda nemám nic proti, aby s ním tyhle úkony udělali), já si skočila na záchod se vyčůrat, snědla snídani z tácu, co přede mně postavili a jeli jsme domů, kde jsem se s miminem šťastně rozplácla do svý postele
Bylo to skvělý.