Přidat názor k článku To už tady bylo…

Popíši Vám (bohužel skutečnou) situaci: máma je s dítětem do 2.roku věku doma, poté nastoupí do práce a s dítětem je doma otec. Dítě však nečekaně a velmi závažně onemocní, vypadá to, že nemoc je na celý život a že přináší velká rizika a handicapy, opakované pobyty v nemocnicích, nutnost pravidelné rehabilitace, speciálních výukových přístupů... Máma dítěte je přesvědčována okolím, zaměstnavatelem i celou rodinou, aby nadále pracovala, i když by chtěla všeho nechat a věnovat se jen a pouze dítěti. Ale - matka pracuje jako lékařka, pro nemocné dítě i celou rodinu je užitečné, že nejsou problémy s recepty na léky, s organizací různých vyšetření, navíc matka má slušnou pracovní dobu bez služeb a víkendů a za snesitelné peníze. Otec by se buď mohl vrátit do svého původního zaměstnání, kde se ale pracuje od nevidím do nevidím, v sobotu i v neděli (jedná se o sdělovací prostředky) a nebo si najít práci mimo obor (nejspíše hůře placenou).
Myslíte si, že by máma onoho nemocného dítěte měla všeho nechat a věnovat se pouze jemu? Jak byste postupovaly vy na jejím místě?