On přístup je dán skladbou obyvatel. Čím je oblast problémovější, tentýž přístup lze očekávat i od okolních lidí. Mívali jsme s manželkou častokrát problémy, někdy zas ne, lidi jsou různí, avšak zkušenosti mně naučily:
za a: nikdy MHD - je drahé, spoje jsou mizerné a opravdu nelze spoléhat na to, že vám někdo pomůže.
Horor byl - bydlíme v Orlové - přestupovat z autobusu na vlak a opačně. Měli jsme dvě děti v krátkém intervalu za sebou, takže cestovali jsme stylem golfové hole plus kočár. Zážitek jedna báseň. Vytáhnout kočár nahoru. Složit hole. Strčit je manželce do ruky, vzít dítko na ruce, zaplatit, a stejnou cestu absolvovat zpět. Doufat, že manželku někdo postil sednout Pakliže ano, dát dítko do náruče, postavit se a hlídat kočár....
Pak už bylo auto.
Za b: Nedat se. Pakliže je řidič arogantní - což se nám stávalo takřka pravidelně, prosadit si svou, třeba tím, že se z autobusu nehnete a ztropíte povyk. Pasařéři se zpravidla přidají a buran buranská vás odveze na místo určení.
A stěžovat si.
Na úřadech jsme neměli větší problémy, nemám pocit, že by někdo byl vyloženě nevstřícný.
Akorát bezbariérovost je noční můra - tedy, že prakticky neexistuje, naštěstí na úřadech v Orlové ano, ovšem jinde ve městě je to horší.
Předchozí