Přidat odpověď

Sprcha je to poslední ... ale když pak utřeš a dáš do suchého, tak neonemocní :)

Zavírání u nás fuguje spíš u záchvatů smutku, ve 4 letech měla holčička pro změnu smutné období, kdy pořád brečela a odpovídala jen "Já nevím proč brečím!" A nefungovalo nic, žádné přitulení atd. atd., než jí říct: "Víš, co, jdi do svého pokojíčku a vrať se až budeš mít dobrou náladu" Přišla třeba po půl hodině, rozesmátá: "Už to přešlo, už jsem veselá" (Já měla takové období v pubertě, měla jsem špatnou náladu, bez důvodu a věděla jsem, že budu na všechny zbytečně protivná, tak jsem přišla do obýváku, řekla: "Jdu do pokojíku, mám špatnou náladu a nechci být na nikoho zlá, vrátím se, až to přejde ... asi to předčasně podědila)

Empatie - ano další metoda z knížek, my u holčičky vyzkoušeli všechno, jenže ona měla opravdu několikahodinové záchvaty. Ale fungovala u chlapečka, ten měl období vzdoru až od tří let. On je takový cíťa, stačí přitulit a říct, "tys chtěl být ještě v pyžamku, viď" Přitulí se, utře slzičky o mé tričko a je to zase šťastné dítě :))