No, já jsem rodila před necelými 6 týdny, takže mé zážitky jsou zánovní :) A viděla jsem vytřeštěné prvorodičky se štosy časopisů plných článků o přirozeném porodu, pozitivním myšlení a zásadním významu laktace pro zdraví, inteligenci, citový život a málem i celkový osud mimina.
Sama se částečně živím psaním, takže vím, že člověk s lehkým srdcem napíše lecjakou kravinu, pokud to považuje za dostatečně čtivé, ale když to čtenář vezme vážně... Proto jsem na laktační aktivity trochu alergická. Prsa nejsou výhradní sídlo mateřské lásky a někdy považuju za malér spíš kojení, než nekojení. (V případech, že matka hulí 10 jointů, nebo 40 cigaret denně.)
Já píšu pro převážně pro trochu jinou cílovku, ale vždycky se snažím vrátit vznícenou imaginaci čtenářů do reality, aby se mi ty děcka něčím neotrávily a vydavatele nezavřeli.
Navíc mi těhotné ženské a šestinedělky připadají jako snadný terč mediální masáže.
No, jak vidíš, moc se to tebe ani tvé holčičky netýká a souvisí to jen opravdu okrajově :)
Předchozí