Já mám děti 6 let od sebe. Dceru jsem měla na VŠ, akorát jsem promovala, když ona nastoupila do školky a já šla hned do práce. V práci jsem se rozkoukala, zaběhla do rutiny a po dvou letech jsme se začali snažit o druhé dítko, což se povedlo za pět měsíců.
Syn se narodil v neděli a v pondělí šla dcerka do první třídy. Jen mě mrzelo, že jsem nebyla u toho. Ale bylo super, že na ty první náročné roky ve škole jsem byla doma, mohla jsem jí vyzvedávat po obědě nebop z družiny (jak chtěla) a měli jsme čas a klid na úkoly. To by při plném úvazku bylo asi hodně náročný. A tím, že začínala tu školu, jsem byla "donucena" se jí opravdu individuálně věnovat.
Vztah mají krásný. Sice se každou chvíli rvou, ale jakmile nejsou pospolu, už se jim stýská.
Jo a třetí tak trochu plánuju zase po 6 letech, jak se mi to osvědčilo a líbilo
. Akorát děti o dalším miminu nechtějí ani slyšet, ale to asi budou mít smůlu, když se rodiče shodnou
.