Já si holky myslím, že tohle je strašně individuální věc a že určité "metody" nemusí fungovat všude. Mně spala holčička už někdy od konce prvního měsíce ve své postýlce a svém pokojíčku (nekojená) celou noc, kolikrát jsme vstávali dřív jak ona. Idylka skončila někdy kolem 16 měsíce, kdy jí tam ta samota vadila. Takže ji máme zpátky v ložnici, zlepšilo se to a zase spí klidně
Myslím, že správné je to, co vyhovuje oběma stranám. Já uspávám dodneška, líbí se mi to, je to vlastně jediná možnost, kdy můžu holčičku v klidu pořádně pomuchlovat. Je to rituál, který je zakončen tím, že se na mě prostě přicucne a do čtvrthoďky je tuhoň a tuhoně dám do postýlky a jdu. Někde jsem četla, že takto staré dítě už by "mělo" umět usínat samo. Někdo někde určil univerzální pravidlo. Já jsem pro, aby věci probíhaly přirozeně, tak jak vyhovuje oběma stranám. Naprosto chápu autorku článku, tady byla asi změna na místě, i rodiče se potřebují vyspat.