Přidat odpověď

Je mi 35 roků, oba s manželem jsme jedináčci, nebránili bychom se proti tomu mít tři děti. Zpočátku jsme byli přesvědčeni, že jich budeme mít tři. Ale čím dál více se přikláníme k názoru, že dvě stačí. Jak už někdo psal, mám strach, že třetí bude nemocné nebo postižené. Mám strach, že pokud budou chtít všechny tři na VŠ a ještě někam daleko od bydliště, tak budu třít bídu s nouzí, a to jsme VŠ a máme celkem solidní zaměstnání. Opravdu jsou tu názory spíše od maminek menších dětí, nebo takových, co mají velké rozestupy od dětí, ale chtělo by to spíše slyšet názory od rodičů tří a více puberťáků, kde se ty finanční náklady mnohonásobně zvyšují. Jasně dítě může na brigádu, ale ony zase tak nabízeny nejsou, nebo může dítě dělat náročný obor, kde to ani moc nejde.
Proto bych měla spíše obavu, co bude za 15 let.