Ahoj, chci všechny uklidnit, moje starší,dnes čtyřletá, dcera byla obrazem hororových uspávání a hororových snů všech matek -čtoucích si v přírůčkách o uspávání, od narození skoro nespala, spala jen na nás, nevydržela minutu v postýlce,řvala celou noc, spala pak v noci na mně, po hodině jsme se s manželem střídali,abysme se vůbec vyspali, do šesti měsíců usínala pouze na ruce, při chůzi,pak jsem se naštvala a seděla s ní za velkého řevu, v roce jsem ji uspávala v tmavém obýváku,kdy manžel musel odejít a nebýt tam, ještě ve třech letech jsem ji uhoupávala, spala samozřejmě s náma ve velké posteli,peřiny jsem měla polité čajem, držela se nás za ruce,i když kolem roku už spala samozřejmě celou noc,ale s náma a uspávání byl horor.pak se jí narodil bratříček a začalo být méně času, odbourali jsme odpolední spánek, dostala jsem ji do jejího pokojíčku do její postýlky, kde už půl roku spí, večer přečteme pohádku,pohladím ji a do 10-ti minut je tuhá, spí tam celou noc. Bratříček je jiného ražení, přes den usne sám ve své postýlce, v noci se samozřejmě budí na kojení/je mu 5 měsíců/,ale relativně spí, i když přes noc ve velké posteli, děti jsou různé, u první dcery jsem si vyslechla takových nesmyslů,obvinění,jak to s ní neumím,jaká jsem špatná matka, jak to dělám špatně...,každé dítě je jiné a to se jim to kecá,když nemají nervový uřvaný zlíček...
Předchozí