Přidat odpověď

Tvoje matka je zvyklá jen brát, nikoliv dávat.
A myslí si, že ty by sis měla její lásku kupovat,přitom ona milovat ani nedokáže.

Co se tebe týká, myslím, že si to neuvědomuješ, ale podvědomě přistupuješ na její hru a snažíš se lásku, co jsi nedostala v dětství "nějak" dostat doted.
Ten samý princip, jako když děti odložené v děcáku si idealizují rodiče a čekají na pohled, který jim jednou za rok pošlou.
Clověk si může rozumem vysvětlit, že to nemá cenu, že ten vztah stejně nikdy nebude takový, že se prostě "máma přírodě nepovedla" a že tím pádem on má na matku smůlu, ale stejně pořád tak nějak v skrytu duše...čeká, doufá, chce se zavděčit...a stejně prd dostane.

Vykašli se na ní, udržuj jen formální vztahy a "nekupuj" si její přízen. Ona totiž lásky není schopná, to nemá žádnou souvislost s tebou...kdyby sis nohy ušoupala a koupila jí modrý z nebe, bude to pořád stejný.

To ti píšu na základě toho, žes tady na rodině napsala o své matce už dost a dost...a že mám podobný případ v příbuzestvu. V některých rodinách je to jako rodové prokletí, co se přenáší z matky na dceru a dál a dál...