Přidat odpověď

Chce to řešit problémy v době, kdy rozčilená nejsi. A pokud možno ne se řvoucím prckem u nohy. Máš třeba pocit, že on se do tebe neumí vžít, že neví, co od něj potřebuješ. Jenže možná, že on je na tom stejně a dotýká se ho, když přijde urvanej z práce a ty se na něj rozčiluješ. Já bych doporučila sehnat si hlídání na odpoledne a večer, jít někam na procházku, do čajovny nebo na večeři podle vašeho gusta a promluvit si s ním přátelsky, v klidu. Když mu řekneš, že se bojíš, aby to hezké mezi vámi nezmizelo pod tíhou všedních dní, že je toho na tebe někdy moc, řekneš mu prostě, co bys potřebovala a taky si vyslechneš jeho, jak to vnímá on, můžete najít dobrý kompromis, s nímž budete oba srozuměni. Ať už bude spočívat v tom, že on bude méně v práci, nebo si jednou za čas zaplatíte hlídání a uděláte čas pro sebe, nebo dokonce možná pochopíš, že on vlastně nic moc změnit nemůže (to je taky možné!) a akceptuješ to. Zásadou je prostě probrat to způsobem, aby se ten druhý necítil ohrožen, napadán a nepochopen.