Přidat odpověď

Mně osobně nevadí ani ten samotný nepořádek jako spíš pocit, že je to něco, co stejně budu muset udělat a když to neudělám, tak to bude pořád něco, co valím před sebou. Navíc od jistého stupně nepořádku už tak nějak žije svým vlastním životem a stává se těžko ukliditelným
U nás už to dospělo do toho stadia, že nějak nevím, odkud začít, mám pocit, že se jen binec přesouvá z místa na místo.
Dřív jsem taky měla blbý pocit z dělání něčeho pro zábavu, když nebylo uklizeno, ale to jsem vytěsnila, protože bych nemohla dělat nic jiného nikdy.
V současné době už mám na uklízení takovou alergii, že nejsem schopná se donutit, i když mám čas. Ten jsem dřív neměla.