Přidat odpověď

Manžel chodí domů mezi 19-21h, jde se pomazlit s malým pokud nespinká a dá si večeři, kterou mu nachystám já. Jakmile se nají, já mizím do koupeny nebo žehlit nebo něco, co se mi s malým dělá hůř (respektive chci, aby viděl, že něco dělám), manžel projíždí maily z práce a jako by nebyl.
O víkendu je to jinak, sice úklid je na mně, ale s obědem pomůže, jedeme na velký nákup nebo někam za známými, co řeknu, to v rámci svého pojetí pomůže, ale sám to "nevidí". Na druhé straně nebuzeruje, že něco není dokonalé, takový není.