Ahoj,
na domácnosti se podílíme vzájemně. Mažel nosí peníze a já se starám o chod. Občas mu zavlám aby něco po cestě domu koupil. Kdo pŕíjde první k plnému koši, myčce, pračce "má ji". Ale jsem ve většině pŘípadech samozřejmé já páč manžel pracuje od 7-20hod. a tak jednou max. 2x v týdnu je to vyjimka a pŕíjde dříve a to se zase prvada stará skoro o vše co běžně dělá já a i o víkendu. Jinak já teda ale v čase toho volna žádné peníze nevydělávám, ale zase občas využiji situace a jdu je utratit, abychom jich neměli moc.
Jinak bych si mu nedovolila kecat do toho, jak koupe kluka nebo když jsou doma sami, co jedí. Muj manžel mi to taky nedělá a když se nám něco nelíbí tak to proberem. Vím, že nesnáší mazání po koupeli a tak se to prostě jednou za čas taky nezblázní. Když jdou ven, tak taky neřeším co si oblékají i když někdy jen konstatuji třebas, ale kluk je prostě spokojený a čas strávený s tatínkem je jejich vzácná chvilka na kterou oba určitě budou mít pěkné vzpomínky. I já mám na takové zážitky a většinou právě ty nedokonalosti byly ty báječné. To co my mamky moc neumíme, nehroutit se z toho, že něco není úplně podle knížky a hyg. předpisu
. Neřeš to a dej jim svuj prostor, třeba to manžela začne i víc bavit. Já třeba taky vždy po vynesení koš umeju a muj muž to nedělá, ale ono to přeci nemusí být každý den, né?