Přidat názor k článku Matka s kočárkem - obtížný hmyz?

Taky mám pár zkušeností s neochotou a znemožněným přístupem.
Skoro pokaždé, když musím jet busem do města, musím vyskočit do busu a zvolat: "Byl by někdo tak laskav a pomohl mi s tím kočárem?" Většinou se nabídne nějaká starší paní nebo maminka. Pánové koukají na druhou stranu a dělají, že nevidí, neslyší. Jednou seděli u zadních dveří 2 mladí kluci, ale ani je nehlo. Tak se zase nabídla důchodkyně. Bylo mi trapnfě za ty kluky, tak jsem řekla: "Děkuji vám paní, to víte, maldí kluci nemají tolik síly aby mi pomohli, tak to nechají an starším a zkušenějším." Kluci byli kupodivu zticha a možná se trochu zastyděli, ale spíš si mysleli něco o mě a o prdeli. Když jsem byla ještě těhotná, v 8 měsíci, nastupovala maminka s kočárkem a nikdo se neměl ku pomoci, tak jsem se zvedla a chtěla pomoci. Na štěstí se mě zželelo nějaké mladé dívčině a pomohla místo mě.
Pak ještě miluju ty malé busy, které mají jen ty úzké, jednoduché dveře, kam se s kočárkem dá dostat jen taktak. Z každé strany zbývá při nakládání totiž jen 1 cm a to nekecám. Jednou mi tam zůstala ruka a málem jsem si ji zlomila. A to ještě musím kočár zvednout do strašné výšky, potože tam trčí plošina ke stání.
Když mi bylo v obchodě řečeno, že musím kočárek nechat venku, otočila jsem se a řekla, že jdu radši udělat tržbu ke konkurenci.
Bydlím na vesnici a tak mi nevadí, když před obchodem nechám kočár (stejně bych tam těch 10 schodů nevyskákala) ale ve městě už očekávám, že se dostanu tam, kam potřebuju. Bohužel tomu tady na Vsetíně tak není všude.
Takže zbývá být trpělivá, za pár let dítko kočárku odroste a už se dostaneme všude :-) !!!
Jinak to řeším babyvakem. To se dostaneme všude, ale já jsem po takové vycházce řádně ztrhaná a mylý oštěrný, protože mu chybí prostor pro pohyb.
Ale jinak v pohodě !!!