Přidat odpověď

Nevím, co mi svým příspěvkem chcete sdělit

- já jsem se nijak nevyjadřoval k tomu, zda Vy riskujete, ani jestli zbytečně či jinak

- větu "divím se, že jsem svou první várku dětí opečováváním podle tehdejších výzkumů nezahubila"
mám za ironisující, a to nejen v návaznosti na mnou napsané

- výzkumy se mění a poznání z nich stále přibývá, pro někoho to jistě může být důvodem mít stávající poznání za špatná a proto čekat na nějaká nová, konečně správná, stejně tak někdo může pojímat svět jako něco, v čem není třeba se přičinit, protože vše je už vše stejně dopředu nalajnováno, nebo něco, v čem se jednomu cokoli přihodí i bez ohledu na jeho vlastní počínání, protože vše je věcí naprosté náhody, štěstí, smůly. Jakkoli je mi zřejmé, že takové vnímání světa je poněkud jednoduché, ale není mým zájmem ani úkolem ho někomu přetvářet

- zvyšování pravděpodobnosti nevede k ničemu jinému, než ke zvyšování pravděpodobnosti.