Na chviličku než definitivně zmizím
Boleslavko, tvoje téma jsem bohužel nezaregistrovala. Snad nevadí zopakování
Co se týče mého dosud vnitřně nevyjasněného si postoje k surrogátnímu mateřství - vnímám ho jako poměrně extrémní řešení situace, ale nějak uznávám, že jsou v životě situace, kdy i extrémní řešení může být dobré. Umím si třeba představit ženu, která by odnosila dítě své sestře, která by z nějakého důvod nemohla být těhotná. Vyžaduje to samozřejmě hodně silnou povahu. V literatuře člověk narazí na to, že dřív nebylo úplně vyjímečné dát jedno z dětí na vychování k bezdětným blízkým příbuzným. Přijde mi to trošku podobný. Ale uznávám i ty argumenty proti.