Přidat odpověď

Ahoj Májo - jen se pokusím zodpovědět otázku jak s ním mluvit.

Já myslím, že se nedá úplně přesně zodpovědět na otázku, jak s ním komunikovat v téhle situaci. Na to není univerzální návod, styl komunikace v rodině se buduje od začátku, jak dítě roste a proměňuje se. Jak se z něj stává puberťák, je to samozřejmě náročnější, ale je možné, že pokud je dobrý základ, jde to zvládnout i v adolescenci. Když jste se teď se ocitli v krizové situaci a dosavadní hovory nikam nevedli, možná je lepší s nima na chvíli přestat a počkat, co se vyvrbí ve spolupráci se třetí, nezúčastněnou, stranou v tom krizovém centru. Já si myslím, že by to chtělo zapracovat komplet jako rodina - tzn. Poradna pro rodinu a mezilidské vztahy, osobně se přimlouvám za nějakakého systemicky orientovaného psychoterapetua, je mi to sympatické s k tvému případu mi to pásne. To je dlouhodobý horizont.
V krátkodobém bych fakt zavřela všechny peníze, doklady !! , elektroniku, které se dá snadno ukrást a zpeněžit - mobil, foťák apod. Není to nic proti synovi, je to v jeho prospěch - minimalizovat pokušení. Pokud možno hlídat ho, dovést ze školy, odvézt do školy - i ve škole přece musí vědět, že se něco stalo, pokud byl za školou, taky to budou řešit.
A hlavně nečtěte Boučkovou : Rok kohouta, ať se neprohloubí v rodině beznaděj.

A pokud s ním nevydržíte nemluvit, zkuste na něj kontstruktivní otázky typu: "Co navrhuješ?" "Jak ti máme pomoc?" - ale je to slabá kanonáž, na to se těžko chytne.

Pokud si myslíš, že to dělá, aby se ukázak před kamarádama, bude se mu muset nastínit jiná cesta, může to zanmenat jiné kamarády, "nařídit" mu jiný koníček, kde by získal kompetence, co by mu přidali na sociální atraktivitě.
Po netu se fakt těžko radí.....