Přidat odpověď

Tak manžel se před chvílí vrátil z pohovoru v Krizovém centru. Slíbila jsem, že budu referovat, tak se budu snažit podat zprostředkované informace.

Rozhovoru se zúčastnili oba rodiče, syn a pracovník centra. Je to shodou okolností můj bývalý kolega, speciální pedagog, který dělal léta třídního ve spec. třídách (poruchy chování, učení) a 15 let pracoval ve SVP. Pán asi šedesátník s hodně hlubokým působivým hlasem. Strávili tam společně asi 1,5h. Manžel řekl, že skutečně nečekal, jaké dá ten pracovník synovi kapky, že ještě teď má on sám husí kůži. Pojal to jako úvodní posezení, takže nejprve mluvil v obecné rovině, potom si nechal synem vysvětlit celou situaci. Dalo by se říci, že ho pěkně vystrašil. Vysvětlil mu konkrétně, jak spolupracuje "krizák" s policií, jakým postupem se může okamžitě octnout v SVP. Vysvětlil mu jeho prohřešek z hlediska zákona a další postup v případě trestního oznámení a hlavně mu podrobně popsal ze své praxe, jak vypadá každodenní život v SVP. Diagnostický ústav, který je poblíž našeho města, zavrhl, že to je jen velmi mírná alternativa trestu...že jeho trestný čin už spadá do vyšší kategorie, která je už v kompetenci soudů a SVP.
Na další konzultaci je syn objednán za dva týdny. Do té doby má mít připraveno, jakým konkrétním způsobem bude peníze splácet, jaké si zajistil brigády.
Mají mu být nyní stanovena přesná pravidla pro každodenní fungování a sebemenší porušení hlásit do "krizáku"...pak by následovalo SVP.

Když to shrnu, konzultace tedy vyzněla jako dost drsná výhružka, co by následovalo při sebemenším prohřešku + rozbor osobnosti, motivů, důsledků. Otázkou zůstává, jak si to vše přebere syn.