Přidat názor k článku Matka s kočárkem - obtížný hmyz?

Tak to tady pročítám, je pravda, že je to o lidech. A ať už se řídím radami, co tady psala jedna čtenářka, nebo zalovím v paměti (mám malého kluka), je to půl na půl. Do jednoho roku co se malý narodil jezdil manžel semnou, na nákupy - pracovně to vycházelo. Jenže teď jsem na to sama. Nakupovat můžeme jednou za čas, ale pro ten chleba jo potřeba alespoň obden...Máme zákaz v obchodě, ale kočárek bych tam nenechala natož s dítětem. Obchod nemá povinnost hlídat naše věci a nákup před dveře NEHROZÍ! Jezdím mezi regály a ohrožuji rozbitím méně než lidi s vozíky. A pokud je zákaz pro Zlodějky (a je větší předpoklad u menšiny...)mají dohlížet zda něco neklade do kočáru, tak jako je to Supermarketech.
Autobusy jsou taky děs, zásadně tahám kočár sama, ale musím podotknout, že co mám golfáč, nabízí se více lidí. Nevím jestli je to tou velikostí a zdá se jim lehčí...Bohužel bydlím v oblasti obchodně prekventované a důchodci za levnějšími potravinami jezdí sem tam...Už jsem stála i na schodech. Snad dynamitem, prý si mám vybrat lehčí čas - mysleli asi špičku.S tím autobusem - vystupovala jsem na konečné a byla jsem jediná. Zašla jsem za řidičem - není tady od toho, je jenom řidič. Krypl! Vystupovala jsem z "nízkopodlažky", byl však daleko od chodníku, lidi se fakt bavili jak se mi zadrhlo kolo od hlubokého kočáru mezi autobus a chodník a já kočár málem v náručí..Ještě že nejsem drobek asi bych se zlomila. Zase na druhou stranu, je plno situací kdy lidi pomohli, třeba v létě kdy linka41 jede pouze jednou za hodinu a byla "narvaná" až po dveře lidmi s koupaliště, se našli lidí a to starší, kdy doslova razili cestu.To jsem jim vděčná, hodinu na děšti...Díky
Je to opravdu 1:1.
Do budoucna - jen si maminy vzpomemně jaké to bylo a těm budoucím pomožme ať si tady píšou jen samé pozitiva