U nás v rodině, když jsem byla malá, se s dětmi takto létalo, i když ne tak extrémně jako na videu. Všechny děti jsme to milovaly. Má to vývojově - prospěšné působení na mozek, zvyšuje bystrost a tělesnou inteligenci. Dítě v té situaci registruje všechno, co se s ním děje - rychlost, váhu, směr, změny... a tak i později v životě umí tyto věci bezpečně odhadnout.
Pokud není děcko nemocné nebo rodič k tomu nezpůsobilý, tak bych to brala jako velmi důležitou a prospěšnou věc.
Mám co dělat s dospělými lidmi v konkrétních situacích běžného života a před pár měsíci mi to došlo, že ten rozdíl, proč někdo má své tělo - jeho váhu, rychlost, rovnováhu - v malíčku a někdo ne, by mohl být právě v těchto zkušenostech nebo jejich chybění v dětství. Ptala jsem se těch lidí, jestli v dětství létali, a tahle souvislost mi byla potvrzena. Ti, co nelétali, opravdu mají menší jistotu v zacházení se svým tělem, menší bystrost, více nedůvěry.
Namu
Předchozí