Taky jsem si prošla základkovou výukou angličtiny a celé roky věřila, že chocolate se skutečně vyslovuje čoklít a určitý člen je zcela věrné "dz". Ale myslím, že problém neleží jen v učitelích. I kdyby byli sebelepší, stejně má děcko výuku maximálně třikrát týdně jednu hodinu a to se na mě nezlobte, ale to se nerozmluví nikdo. Věřím, že k výuce angličtiny je potřeba přistoupit komplexněji a víc ji začlenit do každodenního života všech - například nedabovat filmy, ale titulkovat je. Například ve Švédsku nic než titulky neznají, a když se Švéda zeptáte, jestli mluví anglicky, málem se urazí, jako byste se ho ptali, jestli umí počítat do pěti. Zkuste to u nás - nebo i v Německu - a se zlou se potážete. Uslyšíte dz a čoklít. A to je setsakra škoda!
Předchozí