My máme v širší rodině dvouvaječná dvojčata, dneska dávno dospělé ženské, a jsou každá výrazně jiná; ale nevím, jestli bych to připsala pořadí narození, spíš temperamentu obecně.
Je legrační, že když se o nich mluví, jmenujeme je vždycky v jednom pořadí, asi jako sousloví "Čuk a Gek" - vylezlo by vám někdy z pusy "Gek a Čuk"?
Ta starší (o dvacet minut) vždycky byla energičtejší, průbojnější a taky větší. Ta mladší byla citlivá udobřovací dušička (v dětství jsem se proti ní snadno prosadila i já, tehdy o dva a půl roku mladší jedináček).
Myslím, že proto, že ta druhá byla menší, začalo ji okolí záhy brát tak nějak jako (výrazněji) mladší... a taky byla ta druhá často nemocná a maminka se o ni tak nějak víc starala, takže se jejich "zdánlivý věkový rozestup" rozestupoval, s tou mladší se zacházelo prostě jinak... a pochopitelnou odpovědí bylo prohloubení určitých psychických rozdílů.
Dodnes působí a chovají se jako starší a mladší sestra, ačkoliv dnes ta mladší vzhledově působí o něco starší