Přidat názor k článku Příliš inteligentní a příliš líní

Správná připomínka. Psala jsem o něčem, čemu vlastně moc nerozumím - skutečně nevím, jak u nás fungují jakékoli sociální dávky, s vyjímkou rodičáku, nepídila jsem se po tom.

To, co jsem měla na mysli, je, že jsou situace, kdy je to na hraně - mezi upadnutím někam, kde nemám šanci se SAMA vyhrabat a plně soběstačným člověkem. A tam si myslím, že by mohl fungovat stát, obec nebo komunita - jako garant nějakých veřejně prospěšných prací, praktikantských míst, nebo tak něco, které by umožňily získat jakési životní minimum. Pak by to už ale nebyly soc. dávky, ale "podporovaná práce na přechodnou dobu". Lépe to asi nedokážu vysvětlit.

Po výšce mi naši půjčili na zálohu třech plateb podnájmu, což mi vytrhlo trn z paty. Bohužel mi z prvních výplat nezbylo na nic jiného než na podnájem, jídlo a šalinkartu. V práci jsem musela vysvětlovat - a to bylo dost ponižující - že prostě dress-code ještě dodržet nemůžu, protože jsem si na něj ještě nevydělala. A roztrhnout si kalhoty by znamenalo chodit s holou ř*tí. Měla jsem jedny.

Já jsem měla štěstí. Než jsem si vybudovala nějaké zázemí a rezervu, pomohli mi rodiče, i když šlo o "směšných" pět tisíc půjčky, jablka a brambory ze zahrady.
Ale všichni takovou pomocnou ruku nemají.