Přidat názor k článku Jak se žije mladým vdovám a jejich dětem v Čechách - díl 1.

"Přesto jsem věděla, že čeká, až ho ujistím o tom, jak je vše v pořádku, o všechno se postarám a vše zvládnu, ať už nebojuje a spí a spí a spí. Usnul navždy."

Taky tu brečím nad touhle větou. Takhle přesně umírala babička. Já vím, že to není zdaleka totéž jako smrt parnera, ale vybavila se mi její bolest a přesně ten pocit, ať už se o nás nebojí, že my se postaráme a ona ať už tiše bezbolestně spí.