Vím, že manžel je nevyléčitelně chronicky nemocný, věděla jsem to po roce naší známosti. Když zjistil, jak na tom je, chtěl se se mnou rozejít, aby "mi nezkazil život". Odmítla jsem s tím, že tohle už není jen na něm.
Jsme na tom podobně, jako autorka článku - bojujeme už dvanáct let, máme dítě, teď čerstvě i tu hypotéku.
Přesto se bojím, protože vím, že mě to všechno čeká taky, jen nevím přesně, jestli za pět let, za deset nebo za patnáct, nebo snad už za rok. Bojím se a nemám už na výběr.
Předchozí