Přidat názor k článku Jak se žije mladým vdovám a jejich dětem v Čechách - díl 1.

Jsem vdova už 7 let,muž tragicky zahynul,prac.úraz.Nebylo to lehke,synovi byly 4 mes.Dům nedostaveny,ale sebrala jsem sily a sla dal,musela jsem,syn me potreboval.Pevne verim,že nase životy řidi nekdo jiny,touto zkusenosti se nebojim smrti,verim v život po živote.Zdalo se mi o mem manželovi,jak je spokojeny tam,kde je a řika:Konecne žiju tak,jak jsem si vždycky přal.Vypadal při tom rozzařene.Nebyt toho vseho zleho,nebyla bych dusevne tam,kde jsem.Dokazu pomahat druhym a zpřijemnit den.Vim,že vždycky může byt hůř, jsem jedna z tech,ktere se dokaži radovat z malickosti a nezaviram oci když můžu pomoct,jen tak,nezistn.Držte se holky vdovy,i kluci vdovci,život je dar a po každe noci vyjde nove slunce.Opatrujte se.