Rodila jsem sice plánovaným císařem v epidurálu, ale kdyby šlo jen o ty úkony a "bodování", asi by nadšeně nevítali, že jsem se sama oholila, nedávali by mi den předem dietu, aby mi nemuseli dávat klystýr atd.atd.
Spíš bych to viděla na zkostnatělost doktorů i PA - ve zdravotnictví jsem pracovala (stejně tak ve školství) a se školstvím má společnou (kromě prů.erového financování) právě rigiditu a nechuť cokoli měnit či vyjíždět ze starých kolejí.
U pacienta neplatí presumpce inteligence, ale idiocie (bohužel je to v mnohých případech oprávněné, protože i vzdělaní a chytří lidé mají zhusta anatomicko-fyziologické představy pod úrovní žáka základní školy) a doktoři se raději drží starých praktik, jelikož kdyby nastala jakákoli komplikace, dokážou si to obhájit, zatímco nějaký podepsaný porodní plán a výmluvy typu "Ale ona říkala...Ona chtěla... Ona nechtěla..." jim z louže nepomůžou, protože ať už si pacientka přeje rodit hlavou dolů, za zvuků tamtamů, v přítomnosti svého popeláře nebo jánevímjak, odpovědnost za život její a jejího dítěte má v té chvíli lékař!
A co se týče zmíněného porodu do mísy - tady je vidět, a to i v té reportáži, kde oba rodiče mluví a) že inteligence pacienta + jeho blízkých, by neměla být předpokládaná automaticky
a za b) že se zdravotníci trestuhodně provinili na hloupé chuděře!
Předchozí