u syna s nástřihem tak dlouho otáleli, až jsem byla ve vnitř tak příšerně rozervaná že u 35 stehů stále vevnitř jsem přestala počítat.
Nástřih prováděla doktorka, jejíž jsem byla druhý porod a do dnes si tu bolest pamatuji, synovi bude za dva měsíce 8.
Byl to pro mě tak hrůzný zážitek, že jsem u druhého porodu vysloveně napsala, že si nástřih nepřeju, pouze v případě, že bude dítě v ohrožení.
Ač se PA snažila jak chtěla, masírovala, tak moje hráz prostě je tak pevná, že nepovolila a musím říct, že i to samotné masírování a pomáhání prořezání hlavičce je doooost bolestivé, nakonec jsem se nástřihu stejně nevyhla a ještě na stejné straně jako prvně, protože na druhé jsem měla ooobřííí křečák a kdyby mě fikly tam, tak bych jim tam pravděpodobně vykrvácela.
Nicméně ale nástřih provedly s dr tak jak se má a já ho vůbec necítila a i následné šití bylo o moc lepší, protože díky tomu, že se to nenechávalo nezkušeně až na poslední chvíli, tak mě dcera nestihla potrhat ve vnitř i přesto, že měla 4 kg a 53 cm.
Zašití taky bylo mnohem lepší, jen asi na 5 stehů, což je nepopsatelné.
Čekám teď třetí a skoro je mi jasné, že se nástřihnu nevyhnu, prostě proto, že moje kůže není tak elastická, abych normálně odrodila svoje děti, ale rozhodně to není tak, že jsem přišla do porodnice a hned mě stříhali.
Předchozí