Přidat názor k článku Chci být v suchu, maminko

Já se obávám, že svého mladšího (téměř 21 měsíců) jinak než s holým zadečkem na nočník nenaučím. Se starším jsem to nezkoušela a byla to myslím chyba. Článek je hodně výstižný (číst ho dřív, tak bych se bývala určitě odhodlala tuhle metodu aspoň zkusit), asi mě u druhého dítěte taky odradil hlavně název metody a nedostatek sebedůvěry, že budu schopna včas rozpoznat signály u téměř neustále řvoucího mrňouse (u prvního dítěte jsem o této metodě absolutně nic netušila, navíc až v 10 měsících jeho věku jsem zjistila, že existují "moderní látkové pleny", které mimochodem po zkušenosti s nimi považuju za pěknou habaďůru - tady jsem zas naletěla s druhým dítkem; počuranou plenu je prostě potřeba přebalit, bez ohledu na to, jestli je to extra vystlaná froté plenečka za téměř 300 Kč nebo dvě tenké čtvercovky po 19,-Kč, že...) . Navíc už jsem asi zopakovala stejnou chybu jako se starším (ten sice v 1,5 roce rychle pochopil, na co nočník je, na plavání od 2 let bezpečně potřebu hlásil a nosil normální plavky, ne plenkové, ale prostě odmítal se plen vzdát a do nočníku čurat ani kakat nechtěl (resp. kakání mu do něj ani dlouho nešlo). Ve 3 letech (po narození brášky) jsme na něj konečně provedli nátlak (lituju, že jsme to neudělali o rok dřív, kdy pokud chtěl, tak aspoň na čurání nočník bez problémů zvládal) a bez plen byl asi během 2-3 týdnů (na den i na noc). Mladší sám od sebe začal čurání hlásit kolem 1 roku (a teď si vzpomínám, že už od narození taky čural, na rozdíl od staršího brášky, skoro při každém rozbalení), v té době nosil převážně látkovky. Během zimy s tím přestal (hodně jsme papírovali), na nočníček teď chodit nechce (a starší, kterému bude v srpnu pět, se ho zas naopak nechce vzdát, přestože umí bez problémů konat potřebu do záchodu). Jenže jelikož byli přes zimu oba často nastydlí a látkovky mi nestíhaly schnout, postupně jsem je čím dál víc přestala používat. Když jsem je zkusila naposledy, to bylo před Vánocemi, po 3 dnech se strašně oprudil, a to jsem ho přebalovala po 1-2 hod (dřív se mu to nestávalo, přestože jsem prala převážně v prášku a ne v mýdlovém slizu - já vím, ten by měl riziko opruzení u látkovek minimalizovat). Když jsem to chtěla zkusit teď znovu na jaře, rázně je odmítl - "sundat", "plínka bolí" atd. a hrozně naříkal, takže ji neměl déle než 10 minut. Nosil Haipa-Daipa a to zapínání Snappi sponkou je asi dost těsné. Ale nesnesl ani Popolini na patentky a další experimenty s látkovkama už provádět nechci. Chci ho nalákat na pěkné slipečky (ovšem u staršího mi tahle metoda selhala) a holt vyvíjet větší nátlak. Jelikož mu počuraná papírovka nevadí (pokakané zatím většinou hlásí, že chce přebalit - aspoň pokud je to bobek a ne mazanice - i když to vzápětí začne popírat). Taky si už teď myslím, že v 1,5 roce začíná být na učení na nočník skoro pozdě. Holt asi člověk nesmí naletět všemu, co se píše v odborných knížkách Sorry za dlouhý příspěvek To je asi tím, že sem nakukuju jen občas a ještě míň často píšu příspěvky
Jinak pro Ecim, závidím Ti trochu to třetí plánované miminko. Mně by asi prošlo jedině jako "nehoda" (i u sebe samé). Jsem poněkud rozpolcená - moc se mi nechce být potřetí těhotná a rodit, na pěstounskou péči ani adopci nemám asi buňky (obávám se, že bych možná podvědomě rozlišovala mezi vlastními a přijatými), peníze nám momentálně hodně chybí a než se z toho zmátoříme, asi se budu cítit na 3. dítě stará (čtyřicítka se nekompromisně blíží). Navíc nám prostory v prováděné přístavbě vyhovují přesně pro 2 děti. A k tomu mi poslední dobou často tečou nervy i se dvěma dětmi. Ale pokud třetí nebude, asi mi to bude trochu líto.