Ahojte,
precetla jsem si par komentaru a vidim, ze jsou dve skupiny lidicek - jedni cestuji s detmi v pohode a druzi ne...My s detmi cestujeme od jejich narozeni a obe cestovani s nami miluji a uzivaji si to, uplne po svem. Mozna, ze mimino nema nic z toho, ze bylo v cizine, ale ma hodne z toho, ze bylo s mamou a s tatou. My brali deti vsude s sebou, protoze jsme rodina. je to sice drazsi a kdyz byly deti male tak si moc nepamatovaly, ale ted se divaji na fotky a uz vi - je to jsem ja v Rime, kdyz jsem byla miminko a uz toho o Rime vi dost
. ted uz si obe deti pamatuji z nasich spolecnych dovolenych a putovani hodne, ale casto si pamatuji uplne jine veci nez my dospelaci. Rekla bych, ze zacinaji mit docela obzor - nase strasi uz ma svuj maly globus a dokaze uz spoustu zemi bezpecne najit a vi jak tam ziji a co tam delaji, atd. Cestujeme opravdu dost, ale ne s cestovkami - sami, coz je 100 x levnejsi. A cestujeme vsude - v zemich civilizovanych i v zemich, kteri lide popvazuji za ne prilis civilizovane (my si to nemyslime). Byly jsme treba s detmi i v Jemenu a vubec jsme necitili, ze je to tam nebezpecny. Clovek musi vedet, co muze a co nemuze, ale jemenci byli velmi pratelsti a maji krasny vztah k detem
.