Pěkný článek a gratuluji k dcerce.
Doufám, že Vám chlapeček výjde podle Vašich představ.
Jen jsem chtěla napsat, že jsme si takto přivezli již čtyři děti. A to nakolik se projeví či neprojeví a hlavně jak, citová deprivace Vás kojeňák opravdu připravit nemůže. Ze zkušenosti s našimi dětmi, můžu říci, že menší projevy snad byly u dětí v kojeňáku oblíbenějších a větší u těch které nebyly příliš v kurzu.
Ale ani to není směrodatné.
První dcerka po příjezdu naprostá pohoda, veselá, klidná, režimová. Citová deprivace se začala projevovat až při utváření vztahů s vrstevníky a neustálé potřebě utvrzování že ji máme rádi.(brali jsme si ji v půl roce, v kojeňáku nebyla příliš oblíbená, takže minimální sociální kontakt a to jsem si vždycky říkala, že u tak malých dětí se citová deprivace ani nemůže projevit, ale byl to omyl).
Pak byl klučina (taky měl půl roku) naprostá pohoda, jako u dcerky, jen byl velmi oblíbený, a tak do dnešního dne ani náznak deprivačky.
Třetí byl taky kluk (měl rok) a to jsme si užili, taky jsme si sáhli na dno, naprosto nás nepřijal, v kojeňáku byl tak v průměru, ale tady sehrála roli špatná zkušenost s původní rodinou. Mám pocit, že to trvalo rok a půl než nás přijal úlpně. Deprivaci ale má velkou.
Poslední byla holčička, byla oblíbená a byl jí rok. Naprostá pohoda, přisála se k nám jak pijavice hned první den a už se nepustila, dnes na to ráda vzpomínám. Nemohla jsem se jít ani vyčurat. Porád mě musela mít na očích. Odžila si tak asi půl roku a pak se pustila sukní a hurá do světa, naprosto pohodová.
Takže se na to asi opravdu nedá nikdy připravit.
Jinak pěstounská péče je opravdu v mnoha ohledech jiná než adopce, ale co se týká informací o původní rodině ty také víme všechny co jsou dostupné a co se týká jména, to také mají děti naše. Jde o to zažádat u soudu ve prospěch dítěte.
Zůstává i spousta neradostných věcí stran původní rodiny a neustálých kontaktů se soudy a sociálkou (neříkám že negativních, ale berou čas a energii).
Přesto všechno bych to nikdy nevrátila zpět! Jsou to naše sluníčka! A rozhodně nemůžou za to, že nebyli vhodní do adopce, takže ty starosti navíc mi za to stojí.
Předchozí