Opravdu pěkně napsáno. Myslím, že záleží na dítěti, zda lze něco takového použít. Mám pocit, že s mým druhorozeným by to šlo. Také se rád strefuje jinam než do plínky a své vyměšování si šetří.
Prvorozený to byla jiná káva. Nyní je mu tři a půl a bez nehody to ještě neumí. KDyž se ponoří do hry, tak se nějakým nočníkem nezdržuje.
Jediné co mě odrazuje od této metody je přehršel různých dalších metod a zaručených postupů, které se vyrojily, rojí a zajisté ještě vyrojí a záleží jak se to podá, aby to člověkan nahlodalo vyzkoušet to také, protože většina z nás ve skrytu duše touží nebo je puzena být tím dokonalým rodičem respektíve nic svému potomkovi neodepřít, aby snad nedej bože nbyl narušen jeho vývoj.
Jediné co mě utěšuje, že dítka přežijí ledacos, hlavně když jsou milována a tak budu uléhat přeci jen s klidným srdcem, že i po staru s plínkou se k WC jednou dokutálíme.
Předchozí