Přidat názor k článku Porod jako příležitost

Snailiku to je sice pravda, že jsme každá jiná a máme dát hlavně na sebe, ale popravdě, tohle je plně realizovatelné snad jen doma. Kdekoliv jinde jsi více či méně nucena respektovat pravidla hry daného zařízení.

Však jsi sama svá slova hned popřela kritikou oné rodičky. Tobě to možná přišlo jako hysterie, ale pro ni to byla realita. To že ty jsi zvládla 12 hodin ležet v porodnici docela v pohodě neznamená, že to každá tak mít musí. Rychlé porody jsou někdy masakr, bolí víc než pozvolně se rozjíždějící. A třeba byla už těsně před vypuzením mimina, to je třeba doba, kdy já ječím jak na lesy- i když před tím si maximálně vzdychnu, nekřičím, nepotřebuju. POkud někdo podává porod jako horor nemusí být nepravda, pro tu dotyčnou to horor asi byl, a v těchto případech je subjektivní realita rozhodně nadřazena nějaké objektivní. Když mi můj kamarád porodník (který byl pak u mého druhého porodu) říkal, že klešťový porod je běžný, docela častý, a nebolí víc než normální, jsem myslela, že ho zabiju. To snad musím vědět já lépe, co mě víc bolelo, ne? Já se s ním nebudu dohadovat o lékařských postupech (pokud nejsou páchány na mě), ale aby mi někdo jiný, bez ohledu na to že študovaný, říkal, co mám a nemám cítit, co bolí a co ne, tak to pardon. Bolest je ryze subjektivní záležitost a nikdo nemá právo ji zvnějšku posuzovat.