Přidat názor k článku Porod jako příležitost

Skvělý článek, víceméně jsem takto intuitivně postupovala sama, ač z Prahy, odmítla jsem tu rodit jak na běžícím pásu, klepat se, jestli bude v porodnici místo nebo stát fronty na registraci. Celé těhotenství jsem sbírala informace, kam pojedu rodit jsem se definitivně rozhodla až kolem 7 měsíce. U mě vyhrálo Vrchlabí ale měla jsem přichystáno i několik bližších variant, kdybych to do Vrchlabí nestíhala. Stejně jsem tam nakonec přijela brzo, jako prvorodička jsem si myslela, že už je to ono. Úžasný empatický přístup, naprosto splnili všechny moje očekávání, nestrašili, povzbuzovali, respektovali můj porodní plán a fakt jsem ho měla dlouhý a ve většině porodnic naprosto nepřijatelný. Díky tomu mám ze svého porodu úžasný zážitek, ač jsem v okolí a rodině byla absolutního za blázna jet rodit mimo vyhlášené porodnice v Praze a také vlastně za nezodpovědnou, takhle riskovat jet 2 hodiny do porodnice! Přitom opak je pravdou, zodpovědná jsem byla až příliš a ne jen pro sebe, ale i pro své dítě jsem chtěla ten nejlepší vstup do života. Svůj porod jsem de fakto vzala do vlastních rukou, nastudovala jsem si co vše, zajímalo mě i jak se cítí miminko a věděla jsem, že klasiku - vyvolávání, monitory, zbytečná vyšetřování, odnášení dítěte....bych prostě psychicky nezvládla. Věřila jsem, že moje tělo porodit umí, že to prostě zvládnu, ale chtěla jsem najít porodnici, kde mě nechají a budou jen dohlížet a pomáhat. Vše dopadlo úžasně, i když to docela trvalo, miminko mi nikdo neodnášel, ani na žádná vyšetření a měření, od porodu bylo stále se mnou. Takže pokud člověk opravdu chce a něco se nezkomplikuje, tak to jde i za cenu menšího pohodlí mi ta cesta do Vrchlabí stála. Podruhé se těším jak si tam porod zopakuji.