Přidat názor k článku Jak jsme válčili s ADHD

Ahoj
Mám dys syna 12 a půl.
To, co to čtu v článku i v diskuzi, mě děsí.
My jsme už ve školkových letech chodili k psycholožce na testování. Seděla jsem ve stejné místnosti a ona mi pak pečlivě vysvětlila nejen výsledky, ale i co jsem viděla a slyšela při testování. Nebylo to sice příjemné, ale možná vlastně i bylo, protože jsem už pochopitelně leccos věděla, ona to jen pojmenovala a shrnula. Navíc mě i směrovala k tomu, jak se s čím srovnat, co po synovi mohu a nemohu chtít, jak se budu cítit já. Odcházela jsem poučená a v podstatě i povzbuzená, nenechám se hned tak něčím semlít. Chodili jsme tam opakovaně a tak jsem pěkně viděla, jak se nám to vybarvuje a vyvíjí
S PPP mám celkem neutrální zkušenosti. O tom psát nechci.
Zato škola byla první dva roky peklo a pořád dojíždíme na to, co se o sobě "dozvěděl" v první a druhé třídě: Že nemá moc smysl, aby se snažil, protože stejně bude vždycky za debila (no ano, přesně takhle). Že učení je dřina a žádná radost v tom není. Ono toho bylo víc, ale tady to stačí takhle
A tak prosím: Nestresujte ani své dítě ani sebe. Radujte se z toho, co dovede, co zvládnete spolu, hrajte si, povídejte si, vařte spolu, uklízejte spolu, dělejte radostně věci spolu a mějte na sebe čas. Tak nejlíp poznáte, co vaše dítě potřebuje. Pokud máte poučení od rozumného psychologa, bude vám to všechno sedět k sobě. Dávejte pozor, abyste nebyli uhonění vy, rodiče. Mám zkušenost k nezaplacení: můj syn dokáže kompenzovat hendikep, protože mu rozumí a protože ví, že na to má. Jenže to ho ve škole nenaučili. Ano, ve škole jsou stále potíže, ale paní učitelku jsem prostě vyškolila sama, jo, dá se to tak říct.
Já vím, je to těžké, pamatuji si nespočet bezesných nocí. Něco nejde vůbec, něco jde pomalu, někdy se brečí, někdy se ječí. Spolehlivě je to ale vždycky horší, když JÁ jsem pod tlakem. A můžu si klidně myslet, že zvládám. To pak totiž tolik syna neposlouchám...
Obdivuji svého syna. Myslím, že se dá říct, že je moudrý. Přestože má teď v šesté třídě trojky, neboť zkrátka nedokáže přinést všechny pomůcky a splnit všechny úkoly. Ono to napřesrok bude zas lepší a také se objeví nové trable. Jsme připraveni na obojí
Hlavně klid, vážení. Si tedy myslím, já.
Lenka