Mluvit se snažím pořád. Ale už jsem označována za příliš starostlivou maminku. Dcera má ADHD, dyskalkulii, dysgrafii, dysortografii. Přitom je průměrně inteligentní. Nejsem pedagog, ale bohužel v našem případě vím o poruše víc než učitelka a tam je asi zakopaný pes. Ona má všeobecné vzdělání, já jsem specialista - samouk. Nevím, pořád si to představuju nějak takhle: Jsem učitel a jdu do 6.B., juknu na svůj seznam: Ejhle, tady Pepíček a Mařenka mají v mém předmětu nějaké úlevy. Je to tak složité?