Přidat názor k článku Jak jsme válčili s ADHD

To jsme na tom stejně. Každý den (co den, každou minutu) si říkám, že se nesmím nechat vytočit. A nakonec to dopadne vždycky stejně - řvu... Nemá to žádný efekt, jen se děsně rozčílím, ale nedokážu si pomoct. Syn (10let)má diagnostikované ADHD, ale psycholog nám jinak vůbec nepomohl. Syn je neustále úplně mimo, je neskutečně flegamtický a všechno je mu jedno. Známky ve škole, to že nenosí pomůcky, že zapomíná úkoly, že neví, kdy a kam má jít..... Vůbec nedodržuje domluvená pravidla a všechny tresty, které jdou uložit, jsme už vyčerpali(má zakázaný počítač, televizi, chození ven,... zrušili jsme kapesné, a když už je to opravdu moc, dostane i na zadek). I to je mu jedno. Ten pocit bezmoci a vzteku (a ten strašný pocit, že když byl týden na škole v přírodě, jaký byl doma božský klid) je hrozný. Psycholog nám řekl, že je syn nadprůměrně inteligentní a to prý výrazně. Ale k čemu to je, když ve škole neodevzdá nebo ani nevypracuje úkoly, protože je mu jedno, co za známku dostane. A se špatným vysvědčením a tímhle přístupem se na žádnou slušnou školu nedostane.
Občas mám pocit, že z toho bludného kruhu už nikdy nevyjdu ven.