Přidat názor k článku Extrémní stydlivost: proč vzniká?

"Mrzí mě, že to pořád tak vztahuješ na sebe. Tolikrát jsem už opakoval, že to je MŮJ pohled na věc, že tak to cítím JÁ a že se ani v nejmenším nechci vyjadřovat o vašich vztazích. Rád věřím, že jste si dokázali vybudovat láskyplné vztahy a moc vám to přeju! Několikrát jsem psal, že si rozhodně nemyslím, že by masturbace musela všechno zničit. Sama o sobě snad ani nemůže. Jen jsem chtěl ukázat, že existují i jiné cesty. A snažil jsem se obhájit, že nevidím nic špatného na tom, když svůj přístup prozradím i někomu dalšímu. Jen říkám, že mi to nějakým způsobem pomáhá; nikomu to nevnucuju a neberu mu jeho názor."

Jakube, ještě než zmizíš, ráda bych aspoň trochu objasnila několik nedorozumění.

"Opravdu nevím, čím Tě stále tak vytáčím. Připadá mi, že jen co jsem napsal, že nepovažuju masturbaci za prospěšnou, zatmělo se Ti před očima, dosadila sis ke mě všechny ty příšernosti z různých praštěných příruček a nesmysly fanatických traumatizovačů dětí a pustila ses do mě. Pak už jsem se více méně marně snažil vysvětlit svůj postoj, Ty už jsi o mně měla jasno."

Jakube, OMYL. Já jsem se Tě snažila opravdu pochopit, neměla jsem o Tobě jasno hned, jinak bych v diskusi nesetrvávala tak dlouho. A ty příšernosti z různých praštěných příruček jsem si nedosadila k Tobě, skutečně Tě z ničeho takového nepodezírám, byla to JEN reakce k tématu a na příspěvky jiných diskutujících. A můj postoj ke křesťanství a křesťanům je myslím z diskuse velmi dobře pochopitelný.

"Nicméně děkuju vám za diskuzi. Alespoň jsem si ještě víc uvědomil, jak je to pro spoustu lidí citlivé téma a jak snadno berou jiný pohled jako osobní útok. Jak skutečně pečlivě musím volit slova (a to jsem si na to dával od začátku pozor) a být připraven na to, že to vyvolá emoce a budu házen do jednoho pytle se vším možným."

Jakube, opakuji: Neházela jsem Tě ani Tě neházím do pytle se vším možným. Fakt jsem se Tě snažila pochopit, opravdu. Už se mi totiž mockrát stalo - a skutečně jsem doufala, že to bude i tento případ - že jsem v reále i na internetu diskutovala s někým, u koho vypadalo, že máme na něco názor hodně odlišný, ale pak se ukázalo, že ta názorová odlišnost není až zas tak propastná, že třeba tu samou nebo velmi podobnou věc popisujeme jinými slovy.

"Už tu diskuzi pomalu opustím. Co jsem chtěl, jsem napsal, pochopen jsem asi mnohými nebyl, ale tak to bývá. I když se to možná nezdá, myslím, že se v mnoha věcech ve skutečnosti shodneme. Mohli bychom diskutovat ještě dlouho a možná bychom se postupně dostali i k mnoha dalším a třeba závažnějším tématům. Nemám ale zase tolik času. Děkuju za vaše názory a omlouvám se za neúmyslné způsobení nevolnosti. ;-)"

Jakube, to, že se v mnoha skutečnostech shodneme, byl pro mě jeden z hlavních důvodů, proč jsem se s Tebou do té diskuse pustila. Opravdu jsem se snažila Tě pochopit, doufala jsem, že ten názorový rozdíl na některé věci nebude až zas tak propastný. Nevolnost už mě přešla, také se s Tebou loučím a přeji Tobě i Tvým dětem vše dobré.