U nás se tradičně pod pojmem "výchova" míní právě ta tvrdá, založená na strachu a ponižování dětí. Ta láskyplná a respektující je obvykle mylně chápána jako "nechat děti dělat si, co chtějí" a kdo se vydá takovou cestou "nevýchovy", je zákonitě zklamán výsledkem. Jenže kdo se někdy zamyslel nad tím, proč z těch na nervy nám lezoucích, rozjívených děti ze západních zemí, které bychom nejraději "srovnali" na potkání, vyrůstají pohodoví, slušní, pracovití dospělí lidé bez mindráků? Pan Vacek to vystihl krásně