Děti samozřejmě hranice potřebují, a moc (proto je ta tzv. volná výchova poškozuje). Jenom jsem upozorňovala na to, že existuje ještě i jiný způsob, jak je stanovovat, než direktivní výchova.
Samozřejmě (bohužel) dneska žijeme v podmínkách, které jsou pro potřeby dětí příznivé jen málo. Vidím ale východisko spíš v tom, že pokud mám na starosti malé děti, budu s nimi vyhledávat ty vzácné ostrůvky, kde se mohou jakž takž realizovat (běhat, skákat, křičet, vybírat si aktivity podle svého, dovádět ve společnosti dalších dětí a setkávat se se členy širší rodiny), než že budu jejich potřeby potlačovat a přizpůsobovat je tomu nevhodnému prostředí už v době, kdy se mu ještě mohou vyhnout. A když už je občas musím vzít do nevhodného prostředí, budu pro ně mít pochopení.
Předchozí