Přidat názor k článku Mámo, táto, učitelko, čtěte mi!

souhlas. Hlavně s tím že je důležité i to CO čteme a JAK to čteme. Myslím že předškolní děti jsou velice vnímavé na dikci a přízvuk a tón hlasu, dokáží věrně "kopírovat" slyšené. Když čtu dětem pohádku kterou hlasem i trochu "hraju" aby je zaujala (různým postavám dávám různé hlasy, oživuju rozhovory o gesta atd.), často pak slyším dceru jak si v pokojíčku tu knížku "čte" sama - dle obrázků pozná o čem to bylo a dost přesně opakuje jak jsem to četla já - i když třeba svými slovy, ale tou výslovností kterou jsem tomu dala. Nejsem natolik ambiciozní abych z ní dělala "hérečku" (to by musela být asi one-woman show na kterou by nikdo nechodil - vyhovuje jí hrát si sama), jen využívám jejího zájmu o jazyk.
Ale z tohohle pohledu nezatracuji ani pohádky na DVD - konkrétně třeba ten Pejsek a kočička nebo Rumcajs namluvený panem Hoegerem (jestli to píšu správně) jsou taky úžasné.