Přidat názor k článku Své první dítě bych měla maximálně ve třiceti, i kdybych se měla hádat s tchýní o koupelnu

Poč si myslíš, že musíš bejt divná buď ty, nebo ty, které si pořídí dítě po třicítce??? To jako že jedna cesta je správná a ostatní cesty jsou už divný? Každej žijeme jinej život, máme jiný podmínky (nemyslím ty materiální). Vždyť ti to může bejt úplně jedno, ty ses rozhodla, jak ses rozhodla, ale do ostatních ti nic není, tak proč to řešíš?
Mimochodem - připadá mi opravdu naivní myslet si, že ty, které nemají třeba ve 32 letech ještě děti, že to jsou kariéristky. Někdo třeba nepotkal ještě toho správnýho partnera a těm, co otěhotnění nejde, se s tím většinou kdekomu nechlubí. Není příjemný poslouchat chytrý řeči kamarádek, co si našly manžela ve dvaadvaceti a do pětadvaceti maj dvě děti.
Já jsem si vždycky přála mít děti brzo, ale prostě to nevyšlo z mnoha důvodů, takže jsem taky za kariéristku. Jenže rozebírat svůj zdravotní stav by mi bylo hodně nepříjemný - i s dobrou kamarádkou. Tohle je všechno opravdu hodně osobní a nikomu nepřísluší to za někoho druhýho řešit, to je trochu neomalenost .