je to určitě individuální,ale své hraje i doba.Já když jsme rodila prvního,byla jsem na pokoji nejstarší a to mi bylo dvacet.Věřím,že pro někoho nepředstavitelné.Druhého syna jsme měla až v 33 letech.
Pokud si můžu dovolit srovnání,oboje má své výhody i nevyhody.Ve dvaceti jsem byla míň vystrašená,nedělala jsme si ze spousty věcí hlavu,prostě nějak bylo nějak bude.Do práce jsme šla v době ,kdy kolegyně nastupovali na mateřskou,a já už byla za vodou,dítě odrostlý a já furt plná síly.Prostě v těch dvaceti mi i to noční ponocování atd. přišlo jednodušší.
U druhého jsem určitě zodpovědnější,víc myslím co by se mohlo stát , mám větší strach. Ale zároveń jsem i unavenější, mám větší obavu jak zvládnu práci i dítě.
Ale každý to může mít uplně jinak,a nedá se v tomhle soudit nikdo.Někdo se cítí na dítě v osmnácti a nelituje,někdo třiceti a nelituje taky.
Předchozí