Přidat názor k článku Své první dítě bych měla maximálně ve třiceti, i kdybych se měla hádat s tchýní o koupelnu

Ale ja nemyslim, ze autorka chtela, aby clanek vyznel stylem "jen ja mam pravdu a vy ostatni jste divne, vysvetlete mi proc". Myslim, ze se nad tim jen zamysli, spis mi prijde, ze uprimne nedokaze pochopit, co zenu vede k tomu, nemit ve 30 deti, nema-li problem materialni a ma vhodneho partnera.
Taky mi prijde, ze si spis posteskava nad tim, ze nema s kym to sdilet, a to chapu, ze musi byt velmi neprijemne. Jedna moje kamoska (jedina) mela deti uz davno, dnes jsou predskolniho veku. Ostatni kamosky maji deti v rozmezi max. rok a pul od naseho ditete. A ta jedna je opravdu "mimo", uz neni na materske, uz ma jine starosti kolem tech deti, jine dovolene vyzaduji atd., zkratka je na to sama jak kul v plote a taky je ji smutno. A my ostatni si to tu "uzivame v houfu" - mozna to trochu prehanim, chci tim jen ilustrovat, ze v mem okoli je to v podstate stejne, jak popsala autorka, akorat ze ja jsem na te druhe strane - mezi tema vsema tricatnicema s miminama:).
Ja mela prvni dite v devetadvaceti a jsem tak spokojena. Kdybych mela jistotu, ze to pujde dobre, naopak klidne jeste pockam (ale VUBEC toho nelituju a nikdy jsem nelitovala!!!). Sice sdilim nazor autorky, ze pokud by neslo o opravdu spatne podminky, tak by me jen nejaka rekneme ztizena situace napr. s bydlenim nedonutila deti nemit, na druhou stranu mi to neda podotknout, ze opravdu ne kazdy dostane ten bejvak od rodicu;) a ani neni u nich v najemnim byte ci jak to tam bylo napsano. Nekdo proste nedostane od rodicu ani korunu ani nic jinyho nikdy, a treba jsou milujici, jen nemuzou. Znam takovych dost (vcetne nas jak z me tak z manzelovy strany).